OSM STOLETÍ HISTORIE ČEKÁ NA NOVOU KAPITOLU
Kostel sv. Bartoloměje v Lanžově patří k nejstarším památkám východních Čech a po více než osm století byl svědkem proměn krajiny, života zdejších obyvatel i zásadních dějinných událostí.
OBEC SE UJÍMÁ HISTORICKÉHO DĚDICTVÍ
Navzdory svému významu se kostelu sv. Bartoloměje v uplynulých desetiletích nedostávala dlouhodobá a systematická péče. Farnost ani biskupství k tomu neměly dostatek prostředků ani kapacit, a tak se stav památky postupně zhoršuje.
Obec Lanžov se proto rozhodla převzít kostel do svého majetku, aby zajistila, že tato významná památka nezůstane napospas osudu. Tím na sebe bere dlouhodobý a finančně náročný závazek spojený s jeho postupnou obnovou.
Prvním krokem na této cestě je pasportizace kostela – podrobné zmapování jeho aktuálního stavu, které umožní naplánovat jednotlivé etapy oprav. Teprve poté bude možné přistoupit k nutným rekonstrukcím, především věže, oken a statiky, které jsou klíčové pro zachování stavby do budoucna.
Úryvek z článku opublikovaném na kralovedvorsko.cz:
POMOZME SPOLU PSÁT DALŠÍ KAPITOLU
Na pomoc tomuto úsilí se rozhodla přispět starostka obce Martina Seifrtová Majorošová prostřednictvím svého uměleckého projektu. Vydala knihu „Tajemná“, v níž se snoubí poezie a fotografie.
Celý výtěžek z prodeje putuje na první důležitý krok obnovy — pasportizaci kostela. Projekt je otevřený všem, kteří chtějí přispět nebo jen symbolicky podpořit snahu zachovat kousek regionální historie.
„Vím, že jedna kniha kostel rozhodně nezachrání. Představuje pomyslný začátek, malý krok, který ukazuje, že na našem dědictví záleží. Čas od času se objeví názor, že taková snaha nemá smysl. Svět kolem nás nemění naše názory, ale naše činy. A ty může udělat každý z nás. Někdy je totiž neudělá nikdo jiný....“
Její slova jsou pozvánkou pro všechny, kdo cítí, že i malý čin může mít smysl. Zachování historických míst totiž nezačíná velkými projekty, ale drobnými kroky lidí, kterým na jejich okolí záleží.
Cena knihy činí 400 Kč, lidé však mohou přispět i vyšší částkou a podpořit tak toto krásné místo.
Na záchraně kostela se může podílet kdokoli. Každý čtenář a každá darovaná částka jsou důležité. Záchrana kostela sv. Bartoloměje je během na dlouhou trať a každý krok, i ten nejmenší, má svůj význam.
JAK ŠEL ČAS…HISTORIE LANŽOVSKÉHO KOSTELA
ŠLECHTICKÉ RODY, KTERÉ PSALY HISTORII KOSTELA
Kořeny kostela sahají do druhé poloviny 12. století. Vznikl při důležité obchodní stezce spojující přemyslovská hradiště – miletínské a jaroměřské. První písemná zmínka pochází z roku 1271, ovšem samotné základy jsou ještě starší. Při stavebních pracích v roce 1908 byl odhalen vzácný románský portál, jehož podoba dokládá, že kostel vznikl už před rokem 1230, za vlády Přemysla I. Otakara.
První vlastník kostela není znám. Dle písemností byl v průběhu 13.–14. století pod patronátem pánů z Poličan. Ve 14.–15. století se patronát dělil mezi poličanské a vladyky z Hustířan. V 16. století se vystřídali Rodovští a Bukovští z Hustířan, dále Smiřičtí a Valdštejnové. Na počátku 17. století patronát přešel přes Albrechta z Valdštejna k Jiřímu Sádovskému a k rodu Pieroni di Gagliano. Od roku 1657 až do počátku 19. století jej drželi Kotulínští z Kotulína a Křížovic. V 19. století následovali Cecinkarové z Birnic a poté Šternberkové. Ve 20. století byl posledním šlechtickým držitelem rod Orsich de Slavetich až do poválečných konfiskací, kdy byl kostel šlechtě zabaven a přešel do správy římskokatolické církve.
STALETÍ PŘESTAVEB A PROMĚN
Z architektonického pohledu šlo původně o jednolodní románský kostel s apsidou, který byl symbolem panovnické moci na okraji tehdejšího pomezního hvozdu. Během staletí prošel řadou přestaveb. Na konci 16. století jej renesančně upravili Valdštejnové a Bukovští z Hustířan, v roce 1648 přibyla věž a panská oratoř a v 17. a 18. století získal barokní podobu díky šlechtickému rodu Kotulínských.
V roce 1804 přibyla ke kostelu empírově gotická kaple sv. Apoleny, kterou nechal vystavět rod Cecinkarů z Birnic jako svou dočasnou pohřební kapli.
O více než století později, po první světové válce, byl kostel ve špatném technickém stavu a chyběly prostředky i povolení k opravám. Tehdejší farář Josef Dítě v roce 1924 zahájil rekonstrukční práce a zabránil hrozícímu zřícení.
Od těchto oprav, provedených před sto lety, se na kostele již neuskutečnily žádné větší zásahy. Dnes proto stojíme znovu před podobným úkolem – zajistit prostředky a pomoc, které umožní tuto výjimečnou historickou stavbu uchovat i pro budoucí generace.
Kniha je mediálně podpořena portálem: kralovedvorsko.cz
